|
|
Specifická reakce primátů na hadí predátory
Regásková, Kristýna ; Landová, Eva (vedoucí práce) ; Lhota, Stanislav (oponent)
Specifická reakce na hadí predátory je u primátů zapříčiněna dlouhou koevolucí s hady. Tato dlouhodobá koevoluce vedla u primátů ke vzniku specifické a komplexní reakce při střetu s hady. Znaky, podle kterých primáti hady rozpoznávají oproti jiným druhům stimulů mohou být na základě pachové či vizuální informace. Reakcím jako je apriorní strachová či vyhýbavá reakce mohou následovat různé antipredační například specifická vokalizace, vyhýbavé chování, včasný útěk nebo naopak aktivní obranu a mobbing. Reakce na jedovaté hady a škrtiče se může v mnoha ohledech lišit na základě odlišné hrozby, kterou představují. Klíčová slova: Predace, mobbing, had, primáti, vokalizace, anxieta
|
|
| |
|
|
Vnitrodruhová komunikace u hlodavců se zaměřením na modelovou skupinu rodu Rattus
Rychtecká, Eliška ; Rudolfová, Veronika (vedoucí práce) ; Vojtěchová, Iveta (oponent)
Rod Rattus zahrnuje několik desítek druhů. K nejvýznamnějším druhům, na které se v této práci zaměřuji, patří potkan obecný (Rattus norvegicus), krysa obecná (Rattus rattus) a Rattus exulans. Zástupci těchto druhů jsou sociální zvířata, obývající rozdílná prostředí - ať už se jedná o koruny stromů či komplexy nor. Vnitrodruhová komunikace hlodavců, konkrétně tedy rodu Rattus, je velmi rozmanitá. Podle typů lze signálů vnitrodruhovou komunikaci rozdělit na akustickou, optickou, taktilní či chemickou. Jako speciální kapitolu pak můžeme vyčlenit komunikaci multimodální, kde se signály z různých modalit vyskytují společně, různě se prolínají, nebo se postupně přidávají k sobě. Jednotlivé druhy rodu Rattus se mezi sebou mohou odlišovat ve formě signálů. Dále se mezi sebou odlišují také jednotlivá pohlaví a do speciální kapitoly bychom tak mohli zařadit komunikaci mezi samcem a samicí při páření. Klíčová slova: hlodavci, potkan, krysa, komunikace, signál, vokalizace, postoj, značka
|
|
|
Český jazyk na Krymu
Wildová, Zuzana ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Práce se zabývá sou asným stavem jazyka eské minority na Krymu. Popisuje na základ materiálu získaného v terénu jevy a zm ny, které v jazyce krymských ech vznikly vlivem p sobení cizího jazykového, ale i kulturního prost edí. Je zam ena na oblast fonetiky, tedy na to, jakým zp sobem se u mluv ích projevují vlivy ruské výslovnostní normy. Práce obsahuje historicko-kulturní kontext týkající se odchodu ech na Krym a podoby eské minority v sou asnosti. Jednotlivé kapitoly jsou v novány vybraným jev m: odchylkám ve výslovnosti vokál v prvních slabikách slov, zm nám ve výslovnosti souhlásky [j], labializované výslovnosti konsonantu [v], zm nám ve výslovnosti slov p ejatých, výslovnostní podob souhlásek [ ] a [ ] v eských slovech, výslovnosti toponym, protezi a vypou t ní hlásek na za átku slov, odchylkám ve výslovnosti hlásek uprost ed slov, vokalizaci p edlo ek a vlivu ruské jazykové normy na u ití jejich vokalizované podoby.
|
|
| |
|
|
Hlasové projevy žab
Karochová, Lucie ; Šandera, Martin (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce byla zaměřena na popsání a zhodnocení výzkumů zabývajících se hlasovými projevy žab. Cílem bylo porovnat známé informace o typech vokalizace, vlivu pohlavního výběru na volání samců, sborovém chování žab a vlivu predace. Výzkum bioakustiky byl uskutečněn na mnoha druzích žab z různých koutů světa, přičemž nejvíce experimentů bylo provedeno na neotropických žábách, konkrétně na Physalaemus pustolosus. Akustická komunikace je poměrně silně rozšířený jev napříč celou živočišnou říší. Téma bioakustiky je v poslední době vcelku hojně studované. Nejvíce prací je ale většinou zaměřeno na ptáky či savce a studium žab, zejména evropských druhů, je neprávem opomíjeno. Detailně prostudovaný je vliv pohlavního výběru samičky na parametry hlasových projevů samců, zatímco výzkum jiných evolučních principů jako například vliv predátora je studován jen okrajově. Výzkumy na nových druzích žab se většinou zaměřují na popsání typů hlasových projevů, které se u daného druhu vyskytují. Dále na detailnější studium jednotlivých parametrů hlasu jako je frekvence nebo intensita a u žab vokalizujících ve sborech se zjišťuje zejména načasování nebo synchronizace. Nově byla zjištěna schopnost některých žab tvořit ultrazvuk a překvapivé bylo i zjištění vokalizace u samiček některých druhů. Zobecnění...
|
|
|
Akustická detekce potencionálního predátora u koně domácího (Equus caballus)
Vidimská, Tereza ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Koňovití patří mezi velké býložravce závislé na včasné detekci predátorů. Díky vyvinutým smyslům dokáží potencionální nebezpečí odhalit s předstihem a reagovat rychlým útěkem, který jim zajistí přežití. I domácí koně stále reagují velmi senzitivně na nenadálé podněty. Předpokládáme proto, že schopnost rychlé detekce predátora zůstala zachována i přes poměrně dlouhý domestikační proces, což nepřímo dokládají i úspěšně se množící feralizovaná stáda po celém světě. Nicméně, pokusy dokládající přímou reakci domestikovaných koní na psovité šelmy jakožto nejběžnější predátory stále chybí. Cílem práce bylo zjistit, zda jsou koně domácí (Equus caballus) schopni reagovat na hlasový projev psa jako na predátora a zda rozlišují míru potencionálního nebezpečí v závislosti na počtu predátorů, podobně jako jejich divocí předci. Byly vytvořeny nahrávky štěkotu psů velkých plemen a upraveny tak, aby vznikl set štěkotů pocházejících výhradně od jednoho psa či tří různých. Ty byly následně přehrány experimentálním zvířatům - koním, v kontrolovaných podmínkách, společně s bílým zvukem jako kontrolou. Jejich reakce byly zaznamenány na videokameru. Celkem bylo analyzováno 12 koní pocházejících z jedné stáje a natočeno 226 minut záznamu. Z něj bylo rozlišeno 7 kategorií chování, které vstupovaly do statistické analýzy...
|
|
|
Raná ontogeneze vazby matky a potomka u podčeledi Bovinae
Staňková, Helena ; Komárková, Martina (vedoucí práce) ; Jůnková, Pavla (oponent)
Cílem práce bylo popsat na základě dosupné literatury vznik, podobu a trvání sociální vazby mezi matkou a mládětem u podčeledi Bovinae. Důraz byl kladen na specifika chování související s porodem a ekologické rozdíly mezi druhy. Zkoumaná skupina zahrnuje střední a velké sudokopytníky žijící ve stádech. Nachází se zde i domestikované druhy, které žijí ve specifických podmínkách, proto se jejich chování může lišit. Nejpevnější pouto mezi jedinci vzniká u matky a mláděte. Tato vazba je pro potomka klíčová, neboť je zcela odkázán na mateřskou péči. Mateřské chování můžeme pozorovat již několik dní před porodem, ale často je nejviditelnějším znakem u většiny zástupců této podčeledi oddělování matky od stáda z důvodu intenzivnější interakce s mládětem. Matka se teprve po porodu učí poznávat své mládě a to především pomocí pachu, i z tohoto důvodu je mládě po porodu olizováno. Kojení mláděti poskytuje výživu, ale utužuje také vzájemný vztah. Síla vazby je závislá na sociálním prostředí, strategii mláděte, jeho pohlaví a dalších faktorech. Vazba mezi matkou a mládětem se druhově liší ve svém trvání i ve způsobu ukončení. Tato problematika je v současnosti nedostatečně probádaná a zaslouží si další výzkum.
|
|
|
Behaviorální projevy bolesti u potkanů
Zámečník, Jakub ; Vaculín, Šimon (vedoucí práce) ; Boukalová, Štěpána (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout dosavadní poznatky týkající se behaviorálních projevů bolesti u potkanů. Práce je zaměřena na potkany, jelikož ty jsou jedny z nejvíce užívaných laboratorních zvířat, a mohou se v některých pokusech setkat i s bolestí. Z různých projevů bolesti jsou vybrány právě behaviorální, které jsou poměrně dobře rozpoznatelné a vyhodnotitelné. Nejdříve jsou uvedeny nezbytné základy souvisejícími s fenoménem bolesti, s jeho pojetím u zvířat, s klasifikací, s fyziologií či třeba se způsoby, jakými se u potkanů experimentálně bolest vyvolává. V druhé polovině jsou pak postupně probrány jednotlivé behaviorální projevy bolesti s uvedenými příklady, za jakých podmínek byly sledovány. Hlavním tématem práce je tedy bolest a s ní související únikové reakce, postoj, vzhled a specifické pohyby potkana, dále je probrána vokalizace, změny v konzumaci jídla a vody, změny pohybové aktivita, úzkost, kognitvní funkce a mnoho dalších projevů. Práce může být cenným přínosem pro všechny pracovníky se zvířaty a svým rázem přispívá k welfare zvířat. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vokalizace kanců prasat a jejich potenciální role v pohlavním výběru
Roreitnerová, Daniela ; Linhart, Pavel (vedoucí práce) ; Schneiderová, Irena (oponent)
Cílem této rešerše je shromáždění dosavadních poznatků o vokalizaci kanců a její potenciální roli v pohlavním výběru. Hrstka studií převážně ze 70. a 80. let minulého století naznačuje, že by tzv. píseň lásky (chant de-coeur), kterou samci během námluv vydávají, mohla fungovat jako stimulant páření. Nenašla jsem však žádné důkazy o tom, že by kanci významně používali hlasy během soubojů. Většina publikovaných prací se zabývala hlasy prasat v jiném kontextu. Abych tedy mohla lépe zhodnotit, zda hlasy kanců mohou hrát roli v pohlavním výběru, musela jsem se zaměřit i na studie u příbuzných sudokopytníků. U nich byl zaznamenán vliv hlasů na sexuální chování samic i na kompetici mezi samci. Ze srovnání vyplývá, že by se vokalizace kanců mohla uplatňovat spíše při komunikaci na kratší vzdálenosti a jejich potenciální role v pohlavním výběru není zřejmě tak velká jako například u jelenů. Zároveň byla podpořena možnost stimulačního vlivu během páření, protože tato funkce byla potvrzena i u několika dalších druhů napříč sudokopytníky. Pro bližší porozumění hlasům kanců bude ale třeba dalších studií, které by mohly být využity například v chovech prasat pro lepší účinnost umělého oplodnění prasnic. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.